Sněžné - Vlachovice 4:1 (2:1)

Naše branky:
35. min - Miroslav Petr - 1:1

Sestava Vlachovic:
Jan Petr - Petr Svoboda, Karel Petr, Zbyněk Sláma, Jan Šandera (45. Martin Hušek) - Jan Janeba, Miroslav Petr, Josef Petr, Michal Janošec - Radek Smejkal (65. Radek Šustáček), Jiří Ročárek

Vůbec nechci snižovat kvalitu Sněžného, ale prohrát 4:1 se soupeřem na konci tabulky je ostuda. Začíná být naprosto zřejmé, že náš kádr jde kvalitativně dolů. To je smutné, ale nebolí to tolik. Mnohem horší je fakt, že někteří hráči neodvádí na hřišti své maximum. Dneska nás domácí jednoznačně předčili v bojovnosti a je s podivem, že to někteří ani nevidí.
V těžkých podmínkách (silný vítr) jsme chtěli hrát po zemi. To se dařilo a Sněžné jsme postupně dostávali pod tlak. Vše ale končilo před finální nahrávkou. Žádná šance, dlouhou dobu jsme se nemohli prosadit. To domácí hráli nakopávaný fotbal na náhodu a občas se zadařilo nás přehrát, ale o šancích ani řeč. Ale zkoušeli střelbu a jeden rána se ujala. A prohrávali jsme. Nutno dodat, že naše hra nepostrádala pokusy o kombinaci a až po vápno to bylo dobré. Bohužel dál nic. Zakončení nás letos jaksi trápí. Naštěstí nám byla poskytnuta penalta a Miroslav Petr srovnal. Z posledního rohu ale po závaru před naší brankou jsme dostali vlastní gól a Sněžné zase vedlo. Z žádné šance jsme dvakrát inkasovali.
Druhá půle přinesla totální zmar. Přemíra kombinace a naprostá absence pohybu ničila fotbal. Sněžné nadále bouchalo míče dopředu a naše chyby jim umožňovaly ohrožovat naši bránu. Dostali jsme další dva góly a padli na úplné dno. Totální potupa. Šance nepřicházeli ani nadále a našlo by se jen málo jedinců, které by snesli alespoň nějaké měřítko.

Hlavní je nepropadat panice ani nechuti. Ono se to jednou obrátí. Ale chce to dvě věci - chuť a bojovnost. Dneska to u poloviny týmu chybělo.