Jívoví - Vlachovice 2:0 (2:0)

 Další zápas, který jsme rozhodně neměli prohrát. Jívoví sice vyhrává, ale dnes jsme jim výhru darovali více, než kdykoliv jindy. Ale pěkně popořadě.

Začátek byl....děsivý. Asi pět minut jsme nebyli schopni vyvézt míč a soupeř nás mačkal. Naštěstí bez jakéhokoliv efektu. Postupně jsme se začali dostávat do zápasu a přicházely i šance. Občas vypomohl domácí brankář svou zdlouhavou rozehrávkou, ale ani nám střelecká pšenka nekvete. Ale alespoň dva góly měly být a bylo klidněji. Co se nepovedlo nám, povedlo se domácím. Po našich školáckých chybách vzadu jsme běheh pěti minut dvakrát inkasovali a zase jsme měli co dotahovat. Jívoví se dostalo na koně a do půlky nás mačkalo a my byli rádi, že jsme neinkasovali.

Po obrátce přišel místo tlaku malý šok. Patrik Sedláček oslabil náš tým červenou kartou a body se nám opět vzdálily. O to příjemnější překvapení potom připravili vlachovští fotbalisté. Žádný zanďour, žádná defenziva, ale aktivní hra a Jívoví se bálo o výsledek. Šance se střídaly na obouch stranách, v naší obraně vznikala okénka, domácí forvardi si už ale střelecké kopačky neobuli. Našim střelcům zase chybí pověstné střelecké štěstí. Jiskřička naděje svitla po červené kartě na domácí straně. Nedokázali jsme už ale více pozlobit, chyběly síly.

Prohráli jsme 2:0, ale dneska jsme opět měli bodovat. Hlavně výkon v druhé půli však byl.....přinejmenším slibný.