Bobrová B - Vlachovice 3:1 (1.0)

I přes veškeré připomínky k rozhodčímu v tomto článku bych rád zmínil, že on nám zápas s Bobrovou neprohrál. Nutno ale dodat, že dnes se ukázalo, že kouzlo pralesní ligy spočívá i kvalitě rozhodčích. Jen bych doplnil, že mladý pan rozhodčí bude určitě po dnešní zkušenosti dále sbírat kvality a zápas plný lapsusů, nepřesností a špatných rozhodnutí se mu už nebude opakovat.

Sobotní termín v Bobrové je smrtelný. Každý rok zde máme veliké problémy se sestavou, ale letos to byl super oříšek. Až šest lidí z minulého vítězného zápasu nejelo. Přesto jsme dokázali tým poskládat a doufali jsme v dobrý výsledek. Ten se začal vzdalovat po deseti minutách, kdy po selhání zadních řad a brankáře domácí vstřelili první gól. Dále se nedělo nic. Hra se přelévala mezi vápny, chvíli byli lepší domácí, chvíli my. V okamžicích našeho tlaku jsme měli možnost vyrovnat. Josef Petr ale před brankářem selhal. Domácím pak nebyl uznán druhý gól a tak se šlo do kabin za stavu 1:0.

V druhé půli byla hra zajímavější a hlavně pestřejší. Síly ubývaly, prostor se otevíral, šance přibývaly. Možnost vyrovnat jsme měli asi po dvaceti minutách hry. Pokutový kop, ke kterému se nikdo z našich hráčů neměl, s přehledem neproměnil Tomáš Beneš. Stejnou příležitost měla Bobrová o chvíli pozděli. Výsledek ale byl stejný a skóre zůstalo stejné. Za dalších deset minut už soupeř odskočil na rozdíl dvou branek. Po chybě obrany se s velkým štěstím (a možno i ofsajdem) prokopali několika pokusy sami před brankářem k úspěchu dva domácí útočníci. Jiskru naděje chvíli na to vykřesal Jindra Mach pěknou střelou a my se nadechovali k náporu. Bobrová hrála v deseti a my cítili šanci. Domácí hráči nemohli (my tedy taky ne) a ochotně padali a pan rozhodčí pískal. Po jednom vymyšleném zákroku jsme inkasovali. Nutno dodat, že v tu dobu byl soupeř v devíti, přesto dva hráči ve vápně stačili na šťastnou trefu. Prohráli jsme 3:1. Domácí měli možná více ze hry, na šance to bylo vyrovnané a zápasu by asi slušela remíza.